Před 70 léty se v Hořicích jel první motocyklový závod, při němž jezdci absolvovali 12 kol a projeli 300 zatáčkami. Tím byl dán i název závodů, jenž se používá dodnes. Při letošním 15. ročníku České TT opět nechyběly ani historické závodní automobily. Letos bez účasti německých jezdců, čímž se snížil počet originálních historických závodních automobilů. Ke startu bylo bohužel převzato víc vozidel pro které se hodí spíše označení „tuning“ než pravých závodních aut. Ale to je věc pořadatele.

Na letošní TT jsem odjel tradičně s MTX 1-06, Petra s MTX 1-05 a Luděk s MTX 1-06 B ve specifikaci Mondial. Hořice nás přivítaly krásným počasím a tak jsme mohli v klidu připravit formulky na večerní trénink, startovalo se až v 18:30. V tréninku nás však technika pozlobila, už ve třetím kole se mi zadřelo nové spojkové ložisko a ještě jsem při tom stačil zničit synchrony na čtyřce, podařilo se mi zařadit trojku a zbytek jsem odkroužil bez řazení. Luďka zlobil vynechávající motor, jenž zavinil poškození disku o obrubník a odstavení formule. Péťa jezdila v pohodě až na malé problémy s řazením. Vzhledem k tomu, že na okruhu jela poprvé, byl její výkon opravdu super. Jela čistou stopu bez jakýchkoliv problémů a s formulí se perfektně sžila.

K nedělní odpolední jízdě jsem opravil převodovku a dal nové spojkové ložisko. To tentokrát vydrželo, ale bohužel poškozený zajišťovací kroužek v diferenciálu způsoboval vyjíždění levé poloosy z převodovky. Během jízdy jsem musel několikrát zastavit a poloosu do diferenciálu zasunout. Péťa jezdila opět s přehledem a ukázala obrovský cit pro řízení. V jízdě pravidelnosti na nás však místo mezi nejlepšími nezbylo. Luděk v neděli místo do formule usedl ke komentátorskému mikrofonu a diváci tak měli opravdu kvalitní komentář a informace o jednotlivých závodních automobilech a dění na trati.